Omlouvám se za měsíční zdržení, měl jsem prázdniny, a tak jsem si užíval a pracoval. Jak jsem slíbil, tentokrát se budu věnovat školnímu pobytu ve Francii, což bylo snad jedno z nejhorších období OCD.
Ještě než jsem nastoupil do autobusu, mi bylo jasné, že celodenní cesta v uzavřeném prostoru bude peklo. Usadil jsem se na sedačku k oknu, vzal knihu a pokoušel jsem se uzavřít do jejího děje a nevnímat okolí. Prvních několik hodin jsem to zvládal, fantasy příběh mě zaujal, ale pak už pro mě bylo soustředění na knihu natolik vyčerpávající, že jsem prostě podlehl.
